Ústav radioelektroniky ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví v Klecanech, Fakultou chemickou VUT, 3. lékařskou fakultou UK a Nenckého institutem experimentální biologie ve Varšavě zkoumal, jak vlastnosti potkaní lebky ovlivňují potenciály měřené na povrchu lebky. Přesný dopředný model EEG je totiž nezbytný pro správnou lokalizaci zdrojů mozkové aktivity.
Simulace jsme provedli na kvádrových fantomech a na anatomicky realistickém fantomu vytvořeném z CT snímků potkaní lebky. Výsledky jsme ověřili čtyřmi elektromagnetickými řešiči a EEG měřením na fyzickém fantomu.
Ukázalo se, že jednotlivé vlastnosti lebky ovlivňují měřený potenciál různým způsobem:
Zanedbání lebky ovlivní především hluboko uložené zdroje. Lebeční švy mají význam jen u zdrojů blízko povrchu.
Anizotropie lebky (rozdílná vodivost v různých směrech) může změnit potenciál až o 60 % při limitním poměru 10:1. U realističtějších hodnot (1,3:1 až 1,8:1) a u vzdálenějších zdrojů je vliv mnohem menší.
Tloušťka lebky snižuje potenciál na horních elektrodách, ale zvyšuje ho na elektrodách bočních.
Nejcitlivější na vlastnosti lebky jsou tangenciální dipóly v blízkosti elektrod. S rostoucí vzdáleností se nejvíce ovlivněné dipóly postupně mění na radiální.
Přesné dopředné modelování má zásadní význam pro lokalizaci zdrojů EEG v preklinickém výzkumu, zejména při cílení na funkčně definované struktury mozku, jako je default mode network (DMN) potkana nebo senzomotorická centra.
📄 Další podrobnosti najdete v open access článku publikovaném ve Scientific Reports:
https://www.nature.com/articles/s41598-026-58885-1